Příspěvek na péči 2025: Co se mění a jak správně žádat

Nové částky příspěvku na péči 2025

Od ledna 2025 dochází k významnému navýšení příspěvku na péči, který pomáhá osobám závislým na pomoci jiného člověka. Částky příspěvku na péči se zvyšují o 10 procent oproti předchozímu roku, což představuje důležitou změnu pro všechny příjemce této sociální dávky. Pro osoby do 18 let věku se příspěvek v prvním stupni závislosti zvyšuje na 3960 Kč měsíčně, ve druhém stupni na 7920 Kč, ve třetím stupni na 13200 Kč a ve čtvrtém stupni závislosti dosahuje částky 19800 Kč měsíčně. U osob starších 18 let se příspěvek v prvním stupni závislosti zvyšuje na 2200 Kč, ve druhém stupni na 4400 Kč, ve třetím stupni na 13200 Kč a ve čtvrtém stupni závislosti činí 19800 Kč měsíčně.

Zvýšení příspěvku na péči reaguje na rostoucí životní náklady a inflaci, která v posledních letech významně ovlivňuje českou ekonomiku. Toto navýšení má pomoci rodinám a pečujícím osobám lépe zvládat finanční zátěž spojenou s péčí o osoby se zdravotním postižením nebo seniory vyžadující pomoc. Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb.

Důležitou změnou pro rok 2025 je také zjednodušení administrativního procesu při žádosti o příspěvek na péči. Úřady práce nyní mohou efektivněji zpracovávat žádosti a posuzovat míru závislosti žadatelů. Sociální pracovníci provádějí sociální šetření v přirozeném prostředí žadatele, kde hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby. Následně posudkoví lékaři okresní správy sociálního zabezpečení hodnotí zdravotní stav žadatele a jeho dopad na schopnost samostatného života.

Pro získání příspěvku je nutné podat žádost na příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Žadatelé musí doložit všechny potřebné dokumenty včetně lékařských zpráv a dalších podkladů, které pomohou při posouzení stupně závislosti. Příspěvek může být využit na úhradu profesionální pečovatelské služby nebo může být vyplácen rodinným příslušníkům, kteří o osobu závislou na péči pečují.

V případě změny zdravotního stavu nebo životní situace je možné požádat o zvýšení příspěvku na péči. Příjemci musí hlásit veškeré změny, které by mohly mít vliv na nárok, výši nebo výplatu příspěvku, a to do osmi dnů od jejich vzniku. Mezi tyto změny patří například hospitalizace delší než jeden kalendářní měsíc, změna bydliště nebo změna způsobu zajištění péče. Příspěvek na péči není vázán na příjem žadatele ani společně posuzovaných osob a jeho čerpání je možné kombinovat s dalšími sociálními dávkami a příspěvky.

Kdo má nárok na příspěvek

Nárok na příspěvek na péči má každá osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Tento zdravotní stav musí trvat nebo je předpoklad, že bude trvat déle než jeden rok. Posouzení zdravotního stavu provádí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení na základě zdravotní dokumentace žadatele a výsledku sociálního šetření.

Pro přiznání příspěvku je rozhodující schopnost zvládat základní životní potřeby, mezi které patří mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. U osob do 18 let věku se hodnotí devět oblastí, přičemž péče o domácnost se neposuzuje.

Příspěvek může být přiznán jak osobám s tělesným postižením, tak i osobám s mentálním postižením, duševním onemocněním nebo kombinovaným postižením. Důležité je, že se nejedná pouze o seniory nebo osoby s viditelným zdravotním postižením. Nárok mohou mít i lidé s chronickým onemocněním, onkologickým onemocněním, psychiatrickým onemocněním nebo například osoby po těžkých úrazech.

Pro získání nároku na příspěvek je klíčové prokázat, že žadatel není schopen samostatně zvládat několik základních životních potřeb. Počet nezvládaných činností pak určuje stupeň závislosti a výši příspěvku. V roce 2025 se posuzuje schopnost zvládání jednotlivých úkonů v přirozeném sociálním prostředí a s přihlédnutím k věku posuzované osoby.

Žadatel musí být občanem České republiky nebo mít trvalý pobyt na území ČR. Nárok mají také občané EU při splnění podmínky hlášeného pobytu v ČR po dobu delší než 3 měsíce. Cizinci z třetích zemí musí mít trvalý pobyt na území ČR a musí zde být hlášeni k pobytu po dobu delší než 1 rok.

V případě, že je žadatelem nezletilé dítě, podává žádost jeho zákonný zástupce. U osob zbavených způsobilosti k právním úkonům podává žádost jejich opatrovník. Důležité je také vědět, že příspěvek může být přiznán i osobám umístěným v zdravotnických zařízeních, jako jsou nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných, pokud jejich pobyt přesáhne dobu 60 dnů.

Pro rok 2025 zůstává zachována podmínka, že příjemce příspěvku musí tento příspěvek využívat na zajištění potřebné pomoci a péče. Může si zvolit, zda využije služeb profesionálních poskytovatelů sociálních služeb, nebo mu bude poskytovat péči osoba blízká, asistent sociální péče či kombinace těchto možností. Příspěvek není vázán na příjem žadatele ani společně posuzovaných osob, což znamená, že na něj má nárok každý, kdo splní zdravotní kritéria bez ohledu na svou finanční situaci.

Stupně závislosti a jejich posuzování

Posuzování stupně závislosti je klíčovým faktorem při určování výše příspěvku na péči. Pro rok 2025 zůstává zachováno rozdělení do čtyř základních stupňů závislosti, přičemž každý stupeň je charakterizován specifickými kritérii a potřebami žadatele. Posouzení stupně závislosti provádí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení na základě zdravotního stavu žadatele a sociálního šetření.

V případě lehké závislosti, tedy prvního stupně, osoba není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby. U druhého stupně, středně těžké závislosti, se jedná o neschopnost zvládat pět nebo šest základních životních potřeb. Těžká závislost, tedy třetí stupeň, je charakterizována neschopností zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb. Nejvyšší, čtvrtý stupeň závislosti, označovaný jako úplná závislost, je přiznán osobám, které nejsou schopny zvládat devět nebo deset základních životních potřeb.

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby v následujících oblastech: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Posuzování musí probíhat v přirozeném sociálním prostředí osoby, tedy nejčastěji v jejím domově.

Pro rok 2025 došlo k významnému navýšení příspěvků na péči ve všech stupních závislosti. Toto navýšení reflektuje rostoucí životní náklady a potřebu adekvátní podpory pro osoby se zdravotním postižením a jejich pečující. Posuzování stupně závislosti musí být komplexní a zohledňovat dlouhodobý stav žadatele, přičemž za dlouhodobý je považován stav, který trvá nebo má trvat déle než jeden rok.

Sociální pracovník při šetření hodnotí, jak osoba zvládá jednotlivé životní potřeby, přičemž bere v úvahu nejen fyzické provedení úkonů, ale také potřebnou míru dohledu a podpory. Důležitým aspektem je také posouzení, zda je osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost životních úkonů. V případě, že osoba některou z činností zvládá jen částečně nebo s pomocí, považuje se tato životní potřeba za nezvládnutou.

Pro objektivní posouzení stupně závislosti je nezbytná spolupráce žadatele, jeho rodiny nebo pečujících osob, ošetřujícího lékaře a sociálního pracovníka. Všechny tyto osoby mohou poskytnout důležité informace o skutečném stavu a potřebách žadatele. Výsledné rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči a jeho výši vydává příslušná krajská pobočka Úřadu práce, která při svém rozhodování vychází z posudku lékaře OSSZ a výsledků sociálního šetření.

Jak podat žádost o příspěvek

O příspěvek na péči je možné požádat na pobočce Úřadu práce České republiky v místě trvalého bydliště žadatele. Žádost lze podat osobně přímo na přepážce, nebo ji zaslat poštou. Nově je také možné podat žádost elektronicky přes Identitu občana. K podání žádosti je nutné vyplnit oficiální formulář, který je dostupný na všech pobočkách Úřadu práce nebo na jejich webových stránkách ke stažení.

Při podávání žádosti je nezbytné doložit několik dokumentů. Základem je průkaz totožnosti žadatele a případně také průkaz totožnosti jeho zákonného zástupce. Pokud žádost podává opatrovník nebo zmocněnec, je třeba přiložit dokumenty potvrzující toto oprávnění. V případě, že žadatel pobývá v zdravotnickém zařízení, je nutné doložit také potvrzení o hospitalizaci.

Součástí žádosti je také označení osoby, která bude péči poskytovat. Může se jednat o rodinného příslušníka, asistenta sociální péče nebo poskytovatele sociálních služeb. U poskytovatele sociálních služeb je třeba doložit smlouvu o poskytování služeb. Pokud bude péči zajišťovat rodinný příslušník nebo asistent sociální péče, je nutné vyplnit jejich osobní údaje v příslušné části formuláře.

V rámci řízení o příspěvku provede Úřad práce sociální šetření v přirozeném prostředí žadatele. Sociální pracovník navštíví žadatele v jeho domácnosti a posoudí jeho schopnost zvládat základní životní potřeby. Na základě tohoto šetření a lékařského posudku, který vypracuje posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení, bude stanovena míra závislosti a výše příspěvku.

Je důležité uvést v žádosti všechny relevantní informace o zdravotním stavu a konkrétních omezeních žadatele. Doporučuje se přiložit také aktuální lékařské zprávy od odborných lékařů, které mohou urychlit proces posuzování. Žadatel by měl také uvést způsob výplaty příspěvku - zda preferuje zasílání na bankovní účet nebo poštovní poukázkou.

Po podání žádosti má Úřad práce zákonnou lhůtu 60 dnů na vydání rozhodnutí. V této době proběhne sociální šetření a posouzení zdravotního stavu. Příspěvek je pak vyplácen od počátku kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost podána. V případě, že žadatel nesouhlasí s rozhodnutím úřadu, má možnost podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

Pro rok 2025 došlo k navýšení částek příspěvku na péči, proto je důležité věnovat pozornost správnému vyplnění všech údajů v žádosti. Úřad práce poskytuje při vyplňování žádosti bezplatné poradenství a pomoc. V případě nejasností je vhodné konzultovat situaci přímo s pracovníky úřadu, kteří pomohou s správným postupem podání žádosti.

Potřebné dokumenty k žádosti

Pro vyřízení příspěvku na péči v roce 2025 je nutné shromáždit několik důležitých dokumentů, které budete předkládat na pobočce Úřadu práce. Základním dokumentem je řádně vyplněný formulář žádosti o příspěvek na péči, který můžete získat přímo na pobočce nebo si jej stáhnout z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. K tomuto formuláři je nezbytné přiložit průkaz totožnosti žadatele, případně jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. V případě zastupování je nutné doložit také příslušné dokumenty prokazující oprávnění k zastupování, například rozhodnutí soudu o ustanovení opatrovníka.

Součástí dokumentace musí být také písemný souhlas žadatele se zjišťováním jeho zdravotního stavu a s provedením sociálního šetření v jeho přirozeném prostředí. Tento souhlas je zpravidla součástí formuláře žádosti. Dále je potřeba předložit potvrzení o výši příjmu žadatele a společně posuzovaných osob, pokud je to relevantní pro posouzení nároku na příspěvek.

Velmi důležitou součástí žádosti je oznámení o poskytovateli pomoci, kde žadatel uvádí, kdo mu bude poskytovat péči. Může jít o rodinného příslušníka, asistenta sociální péče nebo registrovaného poskytovatele sociálních služeb. V případě rodinného příslušníka nebo asistenta sociální péče je nutné doložit písemnou smlouvu o poskytování pomoci, která musí obsahovat osobní údaje obou stran a rozsah poskytované péče.

Pro posouzení zdravotního stavu je nezbytné doložit aktuální lékařské zprávy od praktického lékaře a odborných specialistů. Tyto zprávy by neměly být starší než tři měsíce a měly by obsahovat podrobné informace o zdravotním stavu žadatele, jeho diagnózách a jejich dopadu na schopnost zvládat základní životní potřeby. V některých případech může být vyžádáno i vyjádření odborného lékaře posudkové služby.

Pokud žadatel pobývá v zdravotnickém zařízení, je třeba doložit potvrzení o hospitalizaci. Pro osoby, které nejsou občany České republiky, je nutné předložit doklady o pobytu na území ČR a případně další dokumenty prokazující oprávněnost jejich nároku na příspěvek podle mezinárodních smluv.

V případě změny poskytovatele péče je nutné tuto skutečnost neprodleně oznámit příslušné pobočce Úřadu práce a doložit novou smlouvu o poskytování pomoci. Stejně tak je třeba hlásit všechny změny, které by mohly mít vliv na nárok na příspěvek nebo jeho výši, například změnu bydliště, hospitalizaci delší než jeden kalendářní měsíc nebo změnu zdravotního stavu.

Je důležité mít na paměti, že všechny dokumenty musí být předloženy v originále nebo jako úředně ověřené kopie. Pracovníci Úřadu práce mohou v průběhu řízení vyžádat i další doplňující dokumenty, pokud je to potřebné pro správné posouzení nároku na příspěvek. Proto je vhodné mít připravené i další podklady, které mohou doložit oprávněnost žádosti o příspěvek na péči.

Příspěvek na péči není jen finanční podpora, ale také symbol toho, že si společnost váží každého člověka a jeho důstojnosti. V roce 2025 se zvyšuje, aby lépe odrážel potřeby těch, kteří pomoc skutečně potřebují.

Květoslava Hrušková

Lhůty pro vyřízení příspěvku

Vyřízení žádosti o příspěvek na péči je administrativní proces, který může trvat několik měsíců. Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí o příspěvku na péči je 60 dní od zahájení řízení, tedy od podání žádosti. Tato lhůta však může být v určitých případech prodloužena, zejména pokud je nutné provést sociální šetření nebo posouzení zdravotního stavu žadatele.

Sociální šetření provádí sociální pracovník úřadu práce přímo v přirozeném prostředí žadatele. Na toto šetření má úřad práce maximálně 30 dní od zahájení řízení. Po provedení sociálního šetření zasílá úřad práce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti. Tato instituce má pak dalších 45 dní na vypracování posudku, který je klíčový pro stanovení výše příspěvku na péči.

V praxi se často stává, že celková doba vyřízení žádosti přesáhne základní dvouměsíční lhůtu. Je to způsobeno především vytížeností posudkových lékařů a množstvím žádostí, které musí zpracovat. Průměrná doba vyřízení žádosti se v roce 2025 pohybuje mezi 75 až 90 dny. V některých regionech může být tato doba i delší, zejména v období letních dovolených nebo na konci kalendářního roku.

Pokud dojde k překročení zákonné lhůty, úřad práce má povinnost žadatele o této skutečnosti informovat a sdělit mu důvody prodloužení. V případě, že je žádosti vyhověno, příspěvek na péči náleží žadateli zpětně od prvního dne měsíce, ve kterém byla žádost podána. To znamená, že i když se vyřízení žádosti protáhne, žadatel o své peníze nepřijde.

Je důležité zmínit, že v případě hospitalizace žadatele se běh lhůt pro vyřízení příspěvku nepřerušuje. Sociální šetření lze provést i v zdravotnickém zařízení, pokud je předpoklad, že hospitalizace bude trvat déle než 60 dní. V případě úmrtí žadatele během řízení o příspěvku se řízení zastavuje, ale nárok na výplatu příspěvku přechází na osoby blízké, které o žadatele pečovaly.

Pro urychlení procesu je vhodné předložit všechny potřebné dokumenty již při podání žádosti, včetně aktuálních lékařských zpráv a dalších relevantních podkladů. Žadatel by měl také aktivně spolupracovat při sociálním šetření a být k zastižení na uvedené adrese. V případě změny kontaktních údajů nebo jiných důležitých skutečností je nutné tyto změny neprodleně nahlásit příslušnému úřadu práce, aby nedošlo ke zbytečnému prodloužení řízení.

Způsob výplaty dávky

Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Úřad práce České republiky, který je zodpovědný za výplatu této dávky, ji vyplácí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který dávka náleží. Příspěvek se vyplácí v české měně, přičemž se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příjemce dávky si může zvolit způsob výplaty příspěvku na péči. Nejčastěji se dávka vyplácí na bankovní účet, který příjemce uvede v žádosti o příspěvek. Tato forma je nejbezpečnější a nejpohodlnější, protože peníze jsou přímo převedeny na účet příjemce. V případě, že příjemce nemá bankovní účet nebo preferuje jinou formu výplaty, může požádat o výplatu poštovní poukázkou. Je důležité si uvědomit, že při změně způsobu výplaty je nutné tuto změnu nahlásit příslušné pobočce Úřadu práce.

V případě, že je příjemcem příspěvku nezletilá osoba, vyplácí se dávka jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Pokud je příjemce umístěn v pobytovém zařízení sociálních služeb, může být na základě jeho souhlasu příspěvek vyplácen přímo tomuto zařízení. Toto řešení je často praktické, protože zařízení může příspěvek přímo použít na úhradu poskytované péče.

Je třeba zdůraznit, že příspěvek na péči je účelovou dávkou, která musí být využita na zajištění potřebné pomoci a péče. Proto je důležité, aby příjemce dávky měl přehled o tom, jak s příspěvkem nakládá. V případě, že příjemce příspěvku zemře, náleží příspěvek naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém k úmrtí došlo. Nevyplacený příspěvek se stává předmětem dědického řízení.

Příjemce příspěvku je povinen ohlásit Úřadu práce do osmi dnů všechny změny, které mohou mít vliv na nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. To zahrnuje například změnu bydliště, změnu poskytovatele péče nebo hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. Nedodržení této ohlašovací povinnosti může vést k pozastavení výplaty příspěvku nebo dokonce k jeho odnětí.

V případě hospitalizace příjemce ve zdravotnickém zařízení, která trvá celý kalendářní měsíc, se výplata příspěvku zastavuje. Výjimkou jsou situace, kdy je s příjemcem v nemocnici jako průvodce osoba, která o něj pečuje. V takovém případě se příspěvek vyplácí i během hospitalizace. Po ukončení hospitalizace se výplata příspěvku automaticky obnoví, není třeba o to žádat.

Povinnosti příjemce příspěvku

Příjemce příspěvku na péči má několik zásadních povinností, které musí důsledně dodržovat. Do osmi dnů je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce veškeré změny, které mohou mít vliv na nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Jedná se především o změny v bydlišti, hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení, změny poskytovatele sociálních služeb nebo osoby, která péči zajišťuje.

Příjemce musí využívat příspěvek výhradně na zajištění potřebné pomoci a péče. Tato pomoc může být poskytována registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, asistentem sociální péče, nebo osobou blízkou či jinou fyzickou osobou. Je důležité, aby příjemce mohl kdykoliv prokázat, jakým způsobem příspěvek využívá a kdo mu péči poskytuje.

V případě kontroly ze strany Úřadu práce je příjemce povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Příjemce musí také umožnit sociálnímu pracovníkovi vstup do obydlí za účelem kontroly využívání příspěvku a zjištění, zda je péče poskytována v dostatečném rozsahu a kvalitě.

Pokud je příjemce přijat do zdravotnického zařízení k poskytování lůžkové péče, je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů ode dne přijetí do zařízení, pokud lze předpokládat, že pobyt bude delší než jeden kalendářní měsíc. Stejná oznamovací povinnost platí i při propuštění ze zdravotnického zařízení.

Příjemce musí písemně ohlásit změny týkající se zajištění pomoci, zejména změnu osoby, která poskytuje pomoc, nebo registrovaného poskytovatele sociálních služeb. V případě, že dojde ke změně způsobu využívání příspěvku, je nutné tuto změnu nahlásit neprodleně.

Důležitou povinností je také informovat Úřad práce o úmrtí osoby, která byla příjemcem příspěvku. Tuto povinnost má osoba blízká, která o příjemce pečovala, případně poskytovatel sociálních služeb. Nevyužitý příspěvek se vrací zpět Úřadu práce, a to i v případě, že byl vyplacen po smrti příjemce.

Příjemce příspěvku musí také dbát na to, aby péče byla poskytována kvalitně a v dostatečném rozsahu. V případě, že příjemce není schopen sám zajistit využití příspěvku k účelu, ke kterému je určen, může být ustanoven zvláštní příjemce. Ten pak přebírá odpovědnost za řádné využití příspěvku a plnění všech souvisejících povinností.

Nesplnění těchto povinností může vést k pozastavení výplaty příspěvku, jeho odnětí nebo k povinnosti vrátit neoprávněně vyplacené částky. Proto je nezbytné, aby příjemce všechny změny hlásil včas a řádně spolupracoval s Úřadem práce při kontrolách využívání příspěvku.

Kontroly využívání příspěvku

Úřad práce České republiky pravidelně provádí kontroly správného využívání příspěvku na péči, aby zajistil, že finanční podpora skutečně slouží svému účelu. Příjemce příspěvku musí být schopen kdykoliv doložit, jak jsou přidělené prostředky využívány. Kontroly mohou probíhat formou návštěvy sociálního pracovníka v domácnosti příjemce nebo prostřednictvím písemné dokumentace.

V rámci kontrolního procesu se ověřuje především to, zda je péče poskytována v dostatečném rozsahu a kvalitě odpovídající přiznanému stupni závislosti. Sociální pracovník může požadovat předložení dokladů o platbách za poskytované služby, pokud je péče zajišťována registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. V případě péče poskytované rodinnými příslušníky nebo jinými blízkými osobami se kontroluje faktické poskytování péče a její odpovídající úroveň.

Příjemce příspěvku má povinnost do 8 dnů hlásit veškeré změny, které by mohly mít vliv na nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Jedná se například o změny v osobě pečujícího, hospitalizaci delší než jeden kalendářní měsíc, nebo změnu trvalého pobytu. Nesplnění této oznamovací povinnosti může vést k pozastavení výplaty příspěvku nebo k jeho odnětí.

Při zjištění závažných nedostatků ve využívání příspěvku může úřad práce rozhodnout o jeho odnětí nebo změně výše. K takovému kroku může dojít například v situaci, kdy příjemce nevyužívá příspěvek k zajištění potřebné pomoci, nebo když je péče poskytována v nedostatečném rozsahu či kvalitě. Před případným odnětím příspěvku je příjemce vždy upozorněn a dostane možnost k nápravě zjištěných nedostatků.

Kontrolní činnost zahrnuje také ověření, zda nedošlo ke změně zdravotního stavu příjemce. V případě podezření na změnu stupně závislosti může být iniciováno nové posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem. Toto přehodnocení může vést jak ke zvýšení, tak ke snížení přiznaného stupně závislosti a tím i výše vypláceného příspěvku.

V roce 2025 se zvýšil důraz na elektronickou evidenci a dokumentaci poskytované péče, což umožňuje efektivnější kontrolu využívání příspěvku. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni vést podrobnou dokumentaci o rozsahu a způsobu poskytované péče, kterou musí být schopni na vyžádání předložit kontrolním orgánům. Tato evidence slouží jako důležitý podklad při hodnocení oprávněnosti čerpání příspěvku a jeho efektivního využití.

Kontrolní mechanismy jsou nastaveny tak, aby chránily jak zájmy příjemců příspěvku, tak i veřejné prostředky. Cílem není zbytečně zatěžovat příjemce příspěvku administrativou, ale zajistit, že pomoc skutečně směřuje k těm, kteří ji potřebují, a je využívána v souladu se zákonem a ve prospěch závislé osoby.

Změny oproti roku 2025

Od ledna 2025 došlo k významným úpravám v oblasti příspěvku na péči, které přinesly řadu pozitivních změn pro osoby závislé na pomoci jiných. Nejvýznamnější změnou je navýšení příspěvku na péči o 10 procent napříč všemi stupni závislosti. Toto navýšení reaguje na rostoucí životní náklady a inflaci, která v posledních letech významně ovlivnila finanční situaci pečujících rodin.

Pro osoby do 18 let věku v prvním stupni závislosti se příspěvek zvýšil z původních 3300 Kč na 3630 Kč měsíčně. Ve druhém stupni došlo k navýšení z 6600 Kč na 7260 Kč, ve třetím stupni z 13900 Kč na 15290 Kč a ve čtvrtém stupni z 19200 Kč na 21120 Kč. U osob starších 18 let se příspěvek v prvním stupni zvýšil z 880 Kč na 968 Kč, ve druhém stupni z 4400 Kč na 4840 Kč, ve třetím stupni z 12800 Kč na 14080 Kč a ve čtvrtém stupni z 19200 Kč na 21120 Kč měsíčně.

Další významnou změnou je zjednodušení administrativního procesu při žádosti o příspěvek na péči. Úřady práce nyní více spolupracují s poskytovateli zdravotních služeb a sociálních služeb, což vede k rychlejšímu vyřízení žádostí. Došlo také k úpravě posuzování stupně závislosti, kdy se nově klade větší důraz na individuální potřeby žadatele a jeho konkrétní životní situaci.

Změnila se také pravidla pro využívání příspěvku. Zatímco v roce 2025 bylo nutné striktně dodržovat stanovené podmínky využití příspěvku, od roku 2025 je systém flexibilnější. Příjemci mohou nyní lépe kombinovat různé formy péče, včetně péče poskytované rodinnými příslušníky a profesionálními poskytovateli sociálních služeb. Tato změna umožňuje efektivnější využití příspěvku podle aktuálních potřeb závislé osoby.

Novinkou je také rozšíření okruhu osob, které mohou o příjemce pečovat. Nově se mezi pečující osoby mohou zařadit i vzdálenější příbuzní nebo osoby blízké, které prokážou schopnost poskytovat odpovídající péči. Toto rozšíření reaguje na současnou demografickou situaci a potřebu flexibility v zajištění péče.

V oblasti hodnocení stupně závislosti došlo k upřesnění jednotlivých kritérií. Posuzující lékaři nyní berou v úvahu širší spektrum faktorů ovlivňujících schopnost samostatného života. Zvláštní pozornost je věnována specifickým potřebám osob s mentálním postižením, autismem a kombinovanými vadami. Nově se také zohledňuje potřeba nepřetržitého dohledu u osob s psychiatrickými diagnózami.

Systém výplaty příspěvku zůstává zachován v měsíčních intervalech, ale došlo k technickému vylepšení procesu vyplácení. Příjemci mají nyní lepší přehled o termínech výplat a mohou efektivněji plánovat využití příspěvku. Úřady práce také zavedly nový systém kontroly využívání příspěvku, který je méně zatěžující pro příjemce, ale zároveň zajišťuje účelné využívání přidělených prostředků.