Grey: Cesta od undergroundu k vrcholu české rapové scény

Kdo je Grey a jeho původ

Grey, vlastním jménem Lukáš Gregor, patří mezi výrazné osobnosti české rapové scény. Narodil se v Praze na začátku devadesátých let a vyrůstal na jednom z pražských sídlišť mezi paneláky, kde se formoval jeho pohled na svět. Jeho dětství nebylo zrovna procházkou růžovou zahradou – složité rodinné vztahy mu daly spoustu materiálu, který později přetavil do svých textů. Hip-hop ho chytil už jako kluka, v době, kdy se tenhle žánr teprve nesměle prokousával do českého prostředí.

Cesta Greye k hudbě nebyla přímočará. Začínal s plechovkami spreje v ruce, když po nocích zdobil šedivé zdi města svými graffiti. V téhle undergroundové komunitě si vybudoval jméno, které si později vzal jako svou uměleckou identitu. Během střední školy, když většina jeho vrstevníků řešila první lásky a večírky, on seděl nad papírem a psal. Psaní pro něj nebylo jen koníčkem – bylo to něco jako osobní terapie, způsob, jak se vypořádat s tím vším, co se mu honilo hlavou.

Jeho první nahrávky? Nic extra – mikrofon za pár stovek, starý počítač a improvizovaná zvuková izolace z dek v jeho pokoji. I přes technické nedostatky ale bylo jasné, že tenhle kluk má něco, co ostatní nemají. Jeho texty měly syrovost a autenticitu, která se nedá naučit ani koupit. Když rapoval o životě na sídlišti, o pocitech outsidera nebo o vnitřních démonech, lidi to cítili, protože to bylo skutečné.

Osud tomu chtěl, že na jedné undergroundové akci potkal producenta přezdívaného Beatmaker. Ten poznal, že Grey není jen další z mnoha mladých raperů, a nabídl mu spolupráci. Jejich první společné EP se šířilo internetem jako požár v suchém lese. Neměli za sebou velké vydavatelství ani promyšlený marketing – jen syrovou hudbu, která si našla cestu k lidem.

V době, kdy spousta interpretů buduje dokonalý mediální obraz, Grey otevřeně mluví o svých problémech s úzkostmi a depresemi. Paradoxně právě tahle zranitelnost dodává jeho hudbě hloubku, kterou jinde nenajdete. Není to jen póza – když rapuje o temnotě, je to proto, že v ní sám nějakou dobu žil.

Co se týče zvuku, Grey nikdy neustrnul na jednom místě. Začínal s klasickými hip-hopovými beaty, ale postupně do své tvorby začlenil prvky trapu, cloud rapu i experimentálnějších žánrů. Jeho produkce často využívá melancholické melodie a atmosférické beaty, které vás vtáhnou do jeho světa. Není to hudba na párty – spíš soundtrack k osamělé noční procházce městem.

I když jeho hvězda stoupá, Grey zůstává nohama na zemi. Komerční úspěch pro něj nikdy nebyl cílem – důležitější je zůstat věrný sobě a své vizi. Odmítá nabídky, které by ho tlačily ke kompromisům, a to mu vyneslo respekt nejen u fanoušků, ale i u ostatních umělců.

Jeho koncerty nejsou jen o odrapování tracků ze spotify. Jsou to intenzivní setkání, kde se vytváří zvláštní atmosféra a silné spojení s publikem. Grey nevystupuje každý týden – o to větší událostí je každý jeho koncert. Když stojí na pódiu, oblečený celý v černém, s minimem světel a vizuálních efektů, stačí mu mikrofon a jeho slova, aby si podmanil celý klub.

Začátky hudební kariéry

Grey, vlastním jménem Jan Lukáš, se narodil v Praze, kde také strávil většinu svého dětství. Jeho cesta k hudbě začala již v raném věku, kdy jako kluk hltal všechno od rocku po pop. Rap ho ale doopravdy chytil až v pubertě. Tehdy propadl Eminemovi, 50 Centovi nebo Tupacovi, ale zároveň nasával i domácí scénu - PSH, Indy & Wiche a další borce, kteří tehdy váleli.

V patnácti, to byl rok 2008, začal Grey experimentovat s psaním vlastních textů. Ze začátku to byly jen takové jednodušší rýmovačky, co si čmáral do sešitu a pak je s hrdostí předváděl kámošům na školním dvoře. Vybavení? Žádný zázrak - ojetý počítač a mikrofon z webky. Kvalita prvních nahrávek byla samozřejmě podle toho, ale co, každý nějak začínal.

Jeho první opravdový track Cesta vzhůru spatřil světlo světa v roce 2010. Nahrával ho u kámoše na Žižkově v takzvaném studiu - ve skutečnosti to byl jen upravený kout v panelákovém bytě. Tahle skladba, i když zvukově kulhala na obě nohy, zaujala pár lidí z undergroundové rapové komunity. A to byl přesně ten kopanec, který Grey potřeboval, aby jel dál. Během pár měsíců vypustil do světa další singly, které sdílel hlavně přes sociální sítě a různá hudební fóra.

Pak přišel rok 2012 a s ním osudové setkání s producentem Backbonem. Tahle dvojka spolu upekla EP Šedá zóna - pět tracků, které ukázaly, že Grey to myslí sakra vážně. EP zabodovalo u české hip-hopové komunity a najednou se Greyovi otevřely dveře k prvním vystoupením, kde dělal předskokana známějším jménům. Konečně se něco dělo!

Mezi lety 2013 a 2015 Grey makal jako šroub. Brousil svůj styl, budoval fanouškovskou základnu, projezdil menší kluby od Aše po Jablunkov a navazoval kontakty s dalšími umělci. Jeho texty měly koule - byly upřímné, často introspektivní a nebál se v nich pojmenovat sociální problémy, které kolem sebe viděl. Žádné povrchní kecy o auťácích a holkách.

V roce 2016 konečně přišel ten velký moment - první plnohodnotné album Odstíny šedi, které vyšlo pod nezávislým labelem Underground Records. Čtrnáct tracků, několik hostujících jmen z české rapové scény a kritika, která nešetřila chválou. Ocenili hlavně jeho lyričnost, flow a to, jak dokázal balancovat mezi věcmi, co mohly hrát v rádiu, a těmi s hlubším poselstvím. Singl V temnotě se dokonce probojoval do rádiových rotací a videoklip k němu přeskočil na YouTube milionovku - pro kluka, co začínal s mikrofonem z webky, naprosto neskutečný úspěch.

Během téhle doby si Grey prošel i pár osobními pekly. Průšvihy v rodině a rozchod s holkou, se kterou byl roky. Všechno tohle se promítlo do jeho textů, které najednou dostaly ještě osobnější a syrovější náboj. Právě tahle autenticita a to, že se nebál otevřeně mluvit o svých průserech, přitáhla k jeho hudbě spoustu nových posluchačů, kteří se v jeho příbězích našli. Protože kdo z nás si občas neprojde nějakým tím osobním marastem, že jo?

Významné skladby a alba

Grey, vlastním jménem Lukáš Bundil, není jen další tvář v davu české rapové scény. Je to člověk, který svými texty dokáže proniknout až do morku kostí a jeho hudební cesta je plná zvratů, které stojí za to sledovat.

Mezi jeho nejzásadnější projekty patří album Černobílej svět, které v roce 2016 doslova roztrhlo českou rapovou scénu. Vzpomínáte si na ten moment, kdy jste poprvé slyšeli track Sám a něco ve vás prostě cvaklo? Grey v něm otevřeně popisuje své vnitřní démony způsobem, který vám běhá mráz po zádech. Není to jen rapování – je to zpověď, kterou cítíte v žilách.

Jeho další krok, album Odyssea z roku 2018, ukázal, že Grey není umělec jednoho triku. Grey zde kombinoval klasické rapové prvky s alternativnějšími zvuky a melodickými refrény, čímž si otevřel dveře i mimo klasickou rapovou bublinu. Skladba Horizont vás vezme na cestu, která začíná v panelákovém bytě a končí někde mezi hvězdami. A není to jen prázdné mlácení prázdné slámy – každý verš má svůj důvod, každý beat svůj účel.

Rok 2020 a EP Šedá zóna přinesly intimnější pohled do Greyovy duše. Titulní track se šířil internetem jako požár v suchém lese – milion zhlédnutí za měsíc není žádná náhoda. Grey tady mluví o věcech, které mnozí cítí, ale neumí pojmenovat. O tom zvláštním místě mezi úspěchem a prázdnotou, o ceně, kterou platíme za to, co chceme.

Zásadním momentem v jeho kariéře byla spolupráce s producentem Kennym Roughem na albu Kontrasty. Tohle spojení bylo jako když smícháte led a oheň – vzniklo něco, co tu ještě nebylo. Mezi řádky je track, který si pouštíte, když jedete noční městem a přemýšlíte o životě. Album bylo nominováno na Anděla, ale upřímně – potřebujete cenu, abyste poznali kvalitu?

A pak jsou tu jeho sólovky, které vám prostě nepřestanou hrát v hlavě. Déšť není jen skladba – je to soundtrack k těm dnům, kdy sedíte u okna, koukáte na kapky a přemýšlíte, kam vlastně směřujete. Zvláště singl Déšť z roku 2019 představuje jeho schopnost kombinovat chytlavé melodie s hloubkovými texty, což z něj dělá nejen umělce, ale i terapeuta pro tisíce lidí, kteří se v jeho slovech najdou.

V roce 2022 přišla Metamorfóza – album, které je jako otevřený deník. Každá skladba je kapitolou Greyova života, každý beat tepem jeho srdce. Proměna vás zasáhne přímo do solar plexu, protože kdo z nás by nechtěl začít znovu? Kdo z nás se někdy necítil ztracený ve vlastním životě?

Nejnovější EP Šepoty a výkřiky je jako horská dráha emocí. Toto EP představuje jeho nejodvážnější zvukové experimenty a ukazuje chlapa, který se nebojí říct: Tohle jsem já, se vším všudy. Jednou šeptá tak tiše, že se musíte naklonit blíž, aby druhý moment explodoval energií, která vás srazí na kolena.

Grey není jen sólový hráč – jeho spolupráce s lidmi jako Yzomandias nebo Sharlota ukazují, že umí být i týmovým hráčem. Track Neviditelné zdi s Niksonem se stal hymnou generace, která hledá své místo ve světě plném překážek. Není to jen hudba – je to společná zkušenost, kterou Grey dokáže zachytit do tří minut tracku lépe než mnozí spisovatelé do celé knihy.

Spolupráce s jinými umělci

Grey, jakožto významná postava české rapové scény, se během své kariéry zapojil do mnoha kolaborací s různými umělci, což zásadně obohatilo jeho umělecký vývoj a rozšířilo jeho publikum. Spolupráce v hudebním světě nejsou jen formalitou – jsou životně důležité pro vytvoření svěžích zvuků a oslovení lidí, kteří by jinak vaši hudbu možná nikdy neobjevili.

Když Grey spojil síly s Rytmusem, slovenskou hip-hopovou ikonou, vznikl track Neviditelní, který okamžitě zarezonoval u fanoušků. Tenhle společný projekt ukázal, že Grey dokáže držet krok i s těmi největšími jmény v branži. Díky tomu se mu otevřely dveře i na slovenskou scénu – najednou ho poslouchali lidi, kteří o něm předtím ani neslyšeli.

Na domácí půdě často tvořil s lidmi z Bigg Boss, hlavně s Vladimírem 518. Jejich společný track Město v mlze vzbudil kontroverze, ale kritici ho milovali. Grey tím dokázal, že umí přizpůsobit svůj styl různým beatům, aniž by ztratil to, co ho dělá jedinečným.

Málokdo čekal jeho spolupráci s popovou zpěvačkou Lenny, která v singlu Hranice přinesla svěží mix žánrů. Tohle spojení rapu a popu nadchlo posluchače z obou táborů. Není divu – kdo jiný než Grey by dokázal tak přirozeně překročit zavedené hranice?

V poslední době Grey navázal kontakt i s mladší generací – Yzomandias, Nik Tendo nebo Calin. Track Nová éra, který nahrál s Yzomandiasem, se stal hymnou mladých a potvrdil, že Grey zůstává v obraze i ve světě trap rapu, který se mění rychleji než počasí v dubnu. Tohle umění adaptace je důvod, proč ho respektují jak staří hiphopheads, tak teenageři.

Za hranice Česka se Grey vydal třeba s německým rapperem Kontrastem na tracku Über Grenzen, který mu otevřel dveře na německý trh. Stojí za zmínku i jeho účast na kompilaci Eastern Block, kde rapoval vedle polských a maďarských umělců.

Co se týče producentů, Grey má šťastnou ruku. Jeho dlouhodobá spolupráce s Mikem Trafem přinesla projekty, které jsou dnes považovány za milníky v české rapové produkci. Jejich EP Šedá zóna nabídlo inovativní beaty a textury, které posunuly laťku celé scéně.

Grey ale přemýšlí i za hranicemi hudby samotné. Jeho videoklip Stíny, na kterém makali společně s režisérem Tomášem Kleinem, sbíral ceny na filmových festivalech. Pro Greye není rap jen o nahrávání tracků – je to komplexní umělecká forma.

A když přijde na společenskou odpovědnost, Grey nezůstává stranou. Na charitativním albu Společně spojil síly s Ewou Farnou, Vojtou Dykem a dalšími. Ukázal tím, že svůj talent rád využije i pro dobrou věc, když je potřeba pomoct.

Hudební styl a témata textů

Grey je něco jako hudební chameleón, kterej si hraje na pomezí klasickýho hip-hopu a moderních trap beatů. Když si pustíš jeho tracky, hned tě praští do uší ta temná atmosféra a basy, co ti rozvibrujou hrudník. V jeho tvorbě lze rozpoznat vlivy jak americké trap scény, tak i evropského alternativního rapu, díky čemuž má svůj nezaměnitelnej zvuk, kterej mezi českejma rapperama hned poznáš.

Jeho flow? To je jízda. Chvíli jede technicky náročný pasáže jako dráha na horský dráze, aby pak zpomalil a nechal vyniknout svůj charakteristickej hlas. Je v tom syrová upřímnost, která ti prostě vleze pod kůži. Neexperimentuje pouze s rytmem a melodií, ale také s barvou hlasu a různými vokálními technikami, což ti dává pocit, že posloucháš pokaždý něco novýho, i když je to pořád on.

Když přijde na texty, Grey se nebojí otevřít žíly. Píše o svých démonech – úzkostech, depresích, o tom, jak si občas připadá ztracený v tomhle šíleným světě. Je to, jako by si psal deník a pak ho předčítal do mikrofonu. Nevyhýbá se ani kontroverzním tématům jako jsou drogy, násilí či kritika společenských norem, ale nepodává je jako něco, co by měl někdo napodobovat. Spíš ti ukazuje realitu bez příkras.

Taky si rád bere na paškál konzumní společnost. Víš, ten paradox, kdy máš plnou skříň oblečení, nejnovější iPhone, a stejně se cejtíš prázdně? O tom Grey rapuje s takovou dávkou sarkasmu, že se přistihneš, jak se směješ, a zároveň si říkáš: Do háje, vždyť to jsem já.

Poslední dobou se v jeho tvorbě objevují i hlubší myšlenky. Jako by dozrával a začínal se ptát po smyslu toho všeho. Tyto hlubší úvahy kontrastují s drsnějšími tématy jeho starší tvorby a ukazují umělecký vývoj, kterým Grey prochází. Ale pořád je to ten samej syrovej Grey, kterýho jsi začal poslouchat.

Jeho texty jsou plný metafor, který tě donutí zapnout mozek. Míchá hovorovou češtinu s anglickejma slovama a občas ti tam hodí i něco, co musíš vygooglovat. A jestli jsi filmovej nebo knižní fanda, určitě si všimneš narážek na popkulturu nebo filozofii, který do svých textů schovává jako malý poklady pro ty, co dávaj pozor.

Grey je jedním z nejvýraznějších hlasů české rapové scény, jehož texty odrážejí syrovou realitu života na okraji společnosti, zatímco jeho flow a delivery přináší do domácího hip-hopu autentický a nezaměnitelný styl.

Radek Novotný

Úspěchy a ocenění v české rapové scéně

Grey, vlastním jménem Michal Šeps, se postupně propracoval mezi největší hvězdy českého rapu. Jeho cesta začala v roce 2010 prvními tracky, které si lidi zamilovali díky upřímným textům a nezaměnitelnému stylu. Všechno se rozjelo naplno s albem Obvykle Neobvyklý (2013), které ho dostalo mezi nominované na Anděla. I když tehdy cenu nebral, kritici ho začali brát vážně jako jeden z největších nových talentů.

Rok 2015 přinesl album Stříbrný vítr, které vystřelilo na třetí příčku prodejnosti a vyneslo mu první zlatou desku za prodej více než 5000 kopií. Pamatujete si hit Nikdy zpátky? Ten válcoval hitparády dva měsíce v kuse a stal se hymnou pro spoustu mladých, kteří hledali vlastní cestu. Video trhalo rekordy – milion zhlédnutí za měsíc, což bylo tenkrát něco neskutečného.

Opravdový průlom ale přišel až s albem Šedá eminence (2017), které mu konečně přineslo nejen peníze, ale i respekt hudebních kritiků. Anděl za hip-hop, cena Žebřík za nejlepší album – tohle už byla jiná liga. A co teprve track Město spí s Yzomandiasem? Tahle spolupráce mu vynesla ocenění za nejlepší rapovou skladbu a definitivně ho vystřelila mezi rapovou smetánku.

V dalších letech Grey nezahálel – vydával EPčka a spojoval síly s dalšími velkými jmény české scény. Když v roce 2019 vydal s producentem Kennym Roughem projekt Šedé zóny, kritici se mohli zbláznit. Označili ho za jedno z nejprogresivnějších děl českého rapu poslední dekády a projekt si odnesl cenu za nejlepší zvuk na Apollo Music Awards.

Víte, co bylo ale opravdu šílené? Když v roce 2020 jako první český raper vyprodal O2 arenu! Tohle se zapsalo do historie českého hip-hopu zlatým písmem. Z koncertu později vzniklo live album a dokument, který zabodoval i na karlovarském festivalu.

V roce 2021 Grey rozjel vlastní label – Grey Area Records. Nejde mu jen o vlastní muziku, ale podporuje i mladé talenty, což mu vyneslo speciální ocenění od Ministerstva kultury ČR za podporu mladé generace a inovativní přístup k hudebnímu průmyslu.

Jeho zatím poslední album Odstíny šedi (2022) vystřelilo rovnou na vrchol hitparád a za první týden se prodalo neuvěřitelných 10 000 kopií – platinová deska na první dobrou! Z pěti nominací na Anděla proměnil tři – nejlepší album, mužský výkon a skladbu roku za hit Neviditelný s Viktorem Sheenem. Není divu, že ho kritici milují – dokáže totiž propojit komerční úspěch s uměleckou hodnotou a texty, které mají co říct o dnešní společnosti.

Vliv na českou hip-hopovou kulturu

Grey se stal jedním z nejvýraznějších představitelů české hip-hopové scény, jehož vliv na domácí kulturu je nepopiratelný. Jeho autentický přístup k tvorbě, osobitý styl a nekompromisní texty inspirovaly celou generaci mladých umělců. Když se objevil na české rapové scéně, přinesl s sebou svěží vítr, který pořádně zamíchal kartami tehdejšího hip-hopu.

Musíte uznat, že jeho schopnost propojit tradiční prvky hip-hopu s moderními trendy otevřela nové dimenze pro experimenty v žánru. Greyův charakteristický flow a práce s melodií posunuly hranice toho, co bylo v českém rapu považováno za standardní. Kolik začínajících rapperů dnes vzpomíná, jak seděli ve svých pokojích, poslouchali jeho tracky a snili o tom, že jednou budou stejně dobří?

V době, kdy naše rapová scéna hledala svou tvář mezi americkými vzory a domácími kořeny, přišel Grey jako zjevení. Jeho texty nebyly odtržené od reality – mluvily o životě na českých sídlištích, o radostech i průserech běžných lidí, o věcech, které jsme všichni zažívali. A přesto v nich bylo něco, co přesahovalo hranice naší malé země.

Významný byl také Greyův vliv na vizuální stránku českého hip-hopu. Jeho klipy? Naprostá bomba! I s minimálním rozpočtem dokázal vytvořit něco, co vypadalo světově. Vzpomínáte na ten jeho průlomový videoklip, co se natáčel jen na sídlišti s jednou kamerou? A jak potom všichni začali kopírovat ten jeho charakteristický styl?

V textařině Grey balancoval mezi drsnou ulicí a skoro až básnickými obrazy. Jednou větou tě praštil realitou mezi oči a hned další tě vzal na filozofickou jízdu. Greyovy texty často překračovaly hranice žánru a dotýkaly se témat, která byla v českém rapu do té doby opomíjena. Deprese, sociální nerovnost, politika – tohle všechno dokázal zabalit do veršů, které se vám zaryjí pod kůži.

A co teprve jeho spolupráce napříč žánry? Grey nikdy nebyl tím týpkem, co by se držel jen ve své bublině. Jednou rapoval s indie kapelou, podruhé s elektronickým producentem, jindy s folkovým zpěvákem. Tyhle kolaborace bořily hranice a ukazovaly, že hip-hop může fungovat v dialogu s jakoukoliv hudbou.

Díky Greyovi se celá česká rapová scéna zprofesionalizovala. Už to nebylo jen o tom nahrát něco na mikrofon z Tesca ve sklepě. Najednou šlo o kvalitní zvuk, promyšlenou propagaci, pořádnou show na koncertech. Díky němu se z hip-hopu stal respektovaný žánr, který je dnes nedílnou součástí českého kulturního mainstreamu. Pamatujete, jak dřív lidi ohrnovali nad rapem nos? To už je dávno pryč.

A jeho práce s češtinou? Naprostá magie! Grey ohýbal jazyk, vytvářel nové výrazy, hrál si se slovy jako nikdo před ním. Kolikrát jste přistihli sami sebe, že používáte jeho slovní spojení v běžném hovoru? Jeho slovník se rozlil do ulice a obohatil způsob, jakým dnes mladí Češi mluví.

Osobní život a zajímavosti

Osobní život a zajímavosti

Jonáš Čumrik, kterého všichni znají jako Greye, si svůj soukromý život střeží jako oko v hlavě. Narodil se a vyrůstal v Praze, na jednom z těch typických sídlišť, kde se z oken panelákových bytů ozývá směsice životních příběhů. Právě tyhle ulice, tohle prostředí, kde každý den přináší novou výzvu, mu vtiskly do srdce lásku k hudbě. Jeho texty jsou jako deníkové zápisky kluka z betonu, který vidí krásu i v šedi všedních dnů.

Málokdo ví, že má mladšího bráchu, který stojí při něm od samého začátku. Rodina je pro Greye kotva, i když o tom nemluví na každém rohu. Jeho tělo je jako plátno – pokryté tetováními, z nichž každé vypráví svůj vlastní příběh. Stačí se podívat na jeho krk nebo ruce, a uvidíte umělecká díla, která s ním putují životem.

Na střední s uměleckým zaměřením rozvíjel nejen hudební talent, ale i výtvarné nadání. Než vzal do ruky mikrofon, držel v nich spreje a jeho plátnem byly zdi města – tahle zkušenost s graffiti mu dala jedinečný pohled na hip-hop jako na životní filozofii, ne jen hudební žánr. Tohle období ho zformovalo víc, než by kdo čekal.

Když zrovna nenahrává, najdete ho často s batohem na zádech někde ve světě. Projel kus Ameriky i Británie, nasával tamní hudební scénu jako houba. Slyšíte to v jeho skladbách – ten mix amerického trapu s evropskými beaty, to není náhoda.

Tenisky jsou jeho slabost. Desítky párů Nikeek a Adidasek v limitovaných edicích zdobí jeho byt. Po náročném dni ve studiu si jde spravit náladu do obchoďáku a vrací se s novou krabicí pod paží. Jeho styl oblékání není jen módou, ale vyjádřením osobnosti – něco jako hudba, jen v jiné formě.

Překvapivě? Před pár lety přešel na rostlinnou stravu. Jasně, nezapadá to úplně do image drsného rapera, ale začalo to ze zdravotních důvodů a postupně se to stalo jeho životním přesvědčením.

V tichosti, bez velkého humbuku, podporuje charitativní projekty. Díky jeho penězům mají děti z chudších čtvrtí Prahy v komunitních centrech hudební nástroje a vybavení – dává jim šanci, kterou by jinak neměly. Nemluví o tom, prostě to dělá.

A teď něco, co vás možná překvapí – Grey má lehkou formu synestézie. Když slyší zvuky, vidí barvy. Představte si, jak skládá hudbu – není to jen o tom, jak to zní, ale i o tom, jaké barvy mu to maluje před očima.

I když dnes koncertuje ve vyprodaných halách, pořád se vrací do starého sídliště. Posedí s kámoši z dětství, kteří ho znali ještě předtím, než se stal Greyem. Možná právě proto zůstává nohama na zemi – ví, odkud přišel, a nezapomíná na to.

Aktuální projekty a budoucí plány

Grey v současné době pracuje na několika zajímavých projektech, který posouvají jeho kariéru na úplně novou úroveň. Jeho připravované album Šedá zóna vyjde příští rok a představuje pro něj obrovský umělecký skok. Spolupracuje na něm s německými a polskými producenty, což mu umožňuje propojit tradiční český rap s moderními zahraničními prvky. Když o tom mluvil naposledy, bylo vidět, jak moc je tímhle projektem nadšený – považuje ho za své nejambicióznější dílo vůbec.

A to není všechno! Kromě alba Grey pilně připravuje koncertní šňůru. Turné s názvem Šedé město zavítá do více než patnácti českých a slovenských měst a odstartuje v létě. Nebudou to jen obyčejné koncerty – chystá propracované vizuály, světelné show a dokonce sestavil úplně novou doprovodnou kapelu, se kterou už měsíce zkouší. Bude to stát za to!

Zajímavé je taky jeho nové podnikání. Grey zakládá vlastní oděvní značku Grey Area, která míchá streetwear s minimalistickým designem. První kousky – mikiny, trička a kšiltovky s originálními potisky – uvidíme začátkem příštího roku. Všechny motivy jsou inspirované jeho hudbou a životním stylem. Kdo by nechtěl nosit něco, co odráží Greyovu jedinečnou filozofii?

Do světa médií vstupuje s vlastním podcastem Šedá zóna. Podcast by měl vycházet v pravidelných dvoutýdenních intervalech a první epizody se již natáčejí. Nebude to jen o hudbě – plánuje diskuze o všem, co hýbe českou rapovou scénou, a představování nových talentů. Mezi hosty prý nebudou jen rappeři, ale i umělci z jiných oborů.

Co se týče spoluprací, Grey nezahálí. Už teď víme, že se objeví na dvou skladbách nového alba slovenského rappera Separa. Navíc jedná s několika zahraničními umělci z Německa a Polska. A to nejlepší? Nedávno naznačil možnou spolupráci s jedním z průkopníků českého rapu! Kdo to asi bude?

Do budoucna má Grey ještě větší plány. Jedním z jeho cílů je založení vlastního hudebního vydavatelství, které by se zaměřovalo na podporu mladých talentů v oblasti rapu a hip-hopu. Už teď na tom pracuje a skládá tým lidí, kteří mu s tím pomůžou.

A nakonec něco pro čtenáře – Grey píše svou první knihu! Půjde o mix autobiografie a zamyšlení nad českou rapovou scénou. Vyjít by měla koncem příštího roku a slibuje pohled do zákulisí jeho tvorby i soukromí, které dosud zůstávalo skryté.